Benedikt XVI. nejen hlásá, ale i naslouchá
Tiskové středisko ČBK uspořádalo ve středu 14. dubna 2010 kulatý stůl na téma Pět let pontifikátu Benedikta XVI. Hosty byli litoměřický biskup Mons. Jan Baxant, historik a pedagog Katolické teologické fakulty UK PhDr. Petr Kubín, přednosta Ústavu histologie a embryologie 1. lékařské fakulty UK Doc. Petr Hach a redaktor Karmelitánského nakladatelství Mgr. Pavel Mareš.
V úvodu upozornila moderátorka setkání a tisková mluvčí ČBK Irena Sargánková na to, že na Pražském hradě právě probíhá výstava fotografií Filipa Kotka nazvaná Benedikt XVI. v ČR, která zachycuje návštěvu Svatého otce Benedikta XVI. v naší zemi ve dnech 26. - 28. září 2009.
Poté dostal slovo PhDr. Petr Kubín, který krátce nastínil historický vývoj papežského úřadu. Zdůraznil, že i přesto, že se jedná o jednu z nejstarších institucí v prostředí evropsko-americké kultury, neznamená to, že je neměnná. Za 2000 let prošel papežský úřad řadou změn a významnou měrou ovlivnil západoevropskou kulturu. Např. bílé roucho začali oblékat papežové až po Tridentském koncilu nebo slovo papež - Papa - bylo až od středověku používáno jako výlučné oslovení římského biskupa. Do té doby se vztahovalo na všechny biskupy.
Mons. Jan Baxant, biskup litoměřický, shrnul osobnost papeže z pohledu duchovního pastýře církve. Podtrhl to, že Benedikt XVI. často navazuje na svého předchůdce, odvolává se na něj, ale nikterak se osobně nezasazuje o urychlení beatifikačního procesu Jana Pavla II. Dále biskup Baxant vyzdvihl pozitivní vlastnosti papeže Benedikta XVI. jako učitele, který je velmi kompetentní, umí formulovat hluboké teologické pravdy víry jasně, stručně a zřetelně. Jako dobrý učitel nejen hlásá, ale s respektem naslouchá, přijímá zpětnou vazbu od svých posluchačů a záleží mu na dobrých spolupracovnících. Je však také papežem, který má i přes svou plachost pastýřskou odvahu vstupovat na neobvyklou půdu, otevírat nezvyklá témata, a tím někdy provokovat. Podle biskupa Baxanta navíc říká to, co máme slyšet, a nejen to, co bychom rádi slyšeli.
Dále promluvil Doc. Petr Hach, který působí na 1. lékařské fakultě Univerzity Karlovy v Praze a je členem Papežské akademie pro život, kterou v roce 1994 založil papež Jan Pavel II. O papeži Benediktu XVI. hovořil především z pohledu osobního setkání s ním během audiencí při výročních zasedáních Papežské akademie pro život. Na základě svých zkušeností uvedl, že Jan Pavel II. a Benedikt XVI. jsou absolutně rozdílné osobnosti, ale přesto stejné. Jan Pavel II. podle něj ovládl prostor svými gesty a Benedikt XVI. ho naplňuje svým slovem. Charizmatického papeže tak nahradil papež učitel.
Na závěr Mgr. Pavel Mareš, redaktor Karmelitánského nakladatelství, shrnul publikační činnost Benedikta XVI. To, co Joseph Ratzinger a nyní papež Benedikt XVI. jako učitel hlásal a hlásá, vkládá do svých knih. Jeho publikační činnost se dá rozdělit na období před dubnem 2005 a na období po zvolení do čela církve. Pavel Mareš vyzdvihl mimo jiné knihu Josepha Ratzingera Úvod do křesťanství, kterou napsal v roce 1968 jako profesor v Tübingenu při příležitosti 150 let Katolické teologické fakulty v tomto protestantském městě. Po zvolení papežem vyšly především tři encykliky - Deus caritas est (Bůh je láska), Spes salvi (V naději jsme spaseni) a sociální encyklika Caritas in veritate (Láska v pravdě).