Dnes si připomínáme páté výročí odchodu Jana Pavla II.
„Celý život ctihodného Jana Pavla II. se odvíjel ve znamení lásky, schopnosti darovat se štědře, bez výhrad, bez omezení a bez kalkulu...
...Nechal se vést láskou ke Kristu, kterému zasvětil svůj život, láskou bezpodmínečnou a nadměrnou. A právě proto, že se stále více přibližoval Bohu v lásce, mohl být průvodcem na cestě dnešnímu člověku a šířit ve světě vůni Boží Lásky. Kdo měl to potěšení jej poznat a setkávat se s ním, mohl se hmatatelně dotknout jeho živé jistoty, že „vidí blaho od Hospodina v zemi živých,“ jak jsme slyšeli s responsoriálním žalmu (26, 13); jistoty, která jej během jeho života provázela a která se zvláštním způsobem ukázala během posledního období jeho putování po této zemi. Postupují fyzická slabost totiž nikdy neotupila jeho skálopevnou víru, jeho zářivou naději a jeho vroucí lásku. Nechal se strávit pro Krista, církev a celý svět; své utrpení prožíval až do poslední chvíle z lásky a s láskou.“
Z homilie Benedikta XVI., 1. dubna 2010