Jedlcké varhany požehnal biskup Baxant
Desátého desátý v deset hodin dopoledne, záměrně zvolená symbolika, zahájila slavnostní mši v kostele svaté Anny v Jedlce, jíž byl osobně přítomný litoměřický biskup Jan Baxant. Přijel požehnat nově zrekonstruované varhany, monumentální nástroj, do kostela, který se podle správce této farnosti, Marcela Hrubého, dá nazvat otcem kostelů na Děčínsku.
„Je totiž nejstarším chrámem v okrese a i když během staletí prošel stavebními úpravami a dostavbami, přece zůstal stavebním i architektonickým klenotem,“ vysvětlil Hrubý. Biskup, který se ještě před mší pozdravil s farníky a návštěvníky slavnosti, přiznal, že i pro něho je tato událost mimořádná. „Protože ve svém životě budu žehnat varhany teprve podruhé,“ vyznal se biskup. Žehnání varhan přihlížel plný kostel.
„Stav kostela, když jsem jej v červenci 2006 převzal do správy, byl víc než žalostný. Léta neudržovaný, v němž vandalové zanechali své stopy,“ prozradil administrátor farnosti Marcel Hrubý a pokračoval: „Rozbitá vitrážová okna, rozkradená výzdoba oltářů, místo lavic hromady nepořádku, nepotřebných skříní a věcí, které s kostelem nemají nic společného, a na kruchtě kostela nefunkční, zato velice působivé velké varhany. Předsevzal jsem si, že kostel zprovozníme, ale kde na to vzít? Bylo však potřeba i s omezenými prostředky začít hned a s nejnutnějším. Tedy s generálním úklidem,“ přiblížil Hrubý počátky a stav, v němž se svatostánek nacházel před třemi lety.
Marcel Hrubý je administrátor a spravuje celkem čtrnáct farností. Na Děčínsku působí od roku 1994. Předchází ho pověst člověka, který dokáže sehnat peníze na zcela zničené kostely, umí dát dohromady lidi, kteří, mnohdy zadarmo, na jejich opravách pracují. Aktuálně se díky jeho aktivitám opravují kostely ve Verneřicích, Jedlce, Markvarticích a Horním Prysku na Českolipsku. Nový kostel chce postavit v Merbolticích a při nedávné návštěvě papeže v ČR si nechal požehnat základní kámen. Tři jeho farnosti o kostely, díky minulému režimu, přišly. V Rychnově, Valkeřicích a Melborticích. Dlouhé roky působil také na Moravě, kde má dodnes mnoho přátel, kteří mu i finančně pomáhají s rekonstrukcemi našich kostelů. Na severu Čech se ale cítí doma. Do kraje přišel jako malý se svými rodiči, jeho otec byl vojákem z povolání. V Rybništi má stále svoji maminku.
Podařilo se mu sehnat peníze na nedůstojnými igelity zakrytá okna a vandaly poničené vitráže. Pomohlo ministerstvo kultury a německá organizace Kirche in not z Königsteinu u Frankfurtu nad Mohanem. Další finanční injekce přišla také z Krajského úřadu v Ústí nad Labem, který společně s ministerstvem přidal na obnovu části omítek. Ale největší pomoc, osm set tisíc korun, dorazila od Česko-německého fondu budoucnosti, díky němuž se mohly varhany opravit. „Ty jsem si označil za prioritu při opravě kostela,“ zdůraznil Marcel Hrubý a své rozhodnutí vysvětlil: „Uvědomil jsem si, že přislíbená dotace je jednou z posledních šancí jak se dá tento nástroj zachránit. Během krátké doby by určitě podlehl zkáze,“ byl přesvědčený Hrubý.
Těší ho, že varhany v sobotu zazněly kostelem sv. Anny v plné síle. „Je to po více než devadesáti letech, kdy oněměly,“ přidal další informaci správce farnosti. Varhanář Petr Nožina ze Štěchovic ani tentokrát Hrubého svojí řemeslnou prací nezklamal. „Já v jeho farnostech působím už čtrnáctým rokem. Dal jsem do pořádku například varhany v Srbské Kamenici, Bukovině, Prysku a další mě ještě čekají. Nejvíce si to užívám, když můžu vdechnout život těm, které jsou téměř na odpis. Takovým příkladem jsou třeba varhany v Horních Habarticích.“
Z jeho odborného pohledu jsou ty v Jedlce krásný řemeslně provedený nástroj. „Dal jsem si záležet. Práce trvala přes rok, protože z některých dřevěných píšťal, a je jich 210, se stal za ta léta doslova prach. Červotoč, kterému se v klidném a vlhkém kostele příjemně žilo, vykonal své,“ řekl Nožina. I teď má trochu strach z vlhkosti v kostele. „Když jsme je instalovali, naměřili jsme téměř osmdesát procent vlhkosti. A to je dost.“ Na obnově nepracoval sám. S kovovým prospektem, což jsou přední cínové píšťaly, mu pomáhal cínař Josef Šrám z Církvice u Čáslavi. „To je obrovský machr,“ ocenil Nožina šikovnost kolegy.
Jedlcké varhany mají pohnutý osud. Vysvěceny byly roku 1856, v roce 1917 z nich byly rekvírovány pro válečné účely prospektové cínové píšťaly, které skončily jako zbraně nebo munice někde na bojištích 1. světové války. Nových se nástroj nedočkal. V padesátých letech definitivně varhany umlkly. Kostelem svaté Anny v Jedlce se rozezněly až v sobotu desátého října 2009, když za nástroj usedl varhaník Jiří Chlum z Filipova. „Těšíme se z toho všichni, protože každé první pondělí v měsíci, kdy se v kostele koná mše, už nás tenhle nástroj doprovodí,“ je ráda Zita Kakarová z Jedlky, která je i členkou Kulturně historického sdružení Malé Veleně, Jedlky a Soutěsek.