V litoměřické katedrále byly představeny zrestaurované, téměř čtyři sta let staré varhany

Katedrálou sv. Štěpána v Litoměřicích zazněl dnes, ve čtvrtek 18. listopadu 2010, zvuk ojedinělých, téměř 400 let starých varhan, které sem byly převezeny z Doks. Tento renesanční nástroj je naprosto unikátní svou zvukovou koncepcí, svou dispozicí. Litoměřický biskup Jan Baxant vzácné varhany požehná při mši svaté v pondělí 22. listopadu, v den, kdy byl před dvěma lety vysvěcen na biskupa.

Kolaudace unikátních renesančních varhan se konala za účasti generálního vikáře litoměřické diecéze P. Stanislava Přibyla CSsR, náměstkyně ministra kultury České republiky Anny Matouškové, varhanáře Vladimíra Šlajcha, který tento nástroj restauroval jak v roce 1993, tak v roce 2010, významného českého varhaníka Jaroslava Tůmy z AMU Praha, který na varhany zahrál, dómského faráře a kanovníka P. Jiřího Hladíka OCr., faráře z Bělé pod Bezdězem R. D. Jana Nepomuka Jiřištěho, z jehož farnosti (Kruh u Doks) byl nástroj do katedrály zapůjčen, diecézního organologa Pavla Šmolíka a dalších významných hostů.

Tyto varhany jsou jedny z nejstarších českých varhan, původně postavené neznámo kde, nejspíš pro kostel v Doksech. Poté byly přemístěny do kostela v Kruhu u Doks a později vráceny zpět do Doks a prvně kompletně zrestaurovány, a to roku 1992-93 díky iniciativě sdružení Ackermann-Gemeinde a místního rodáka P. Angela Waldsteina.

Datum 1627 vyryté na skříni patrně kalkantem poukazuje na dobu jejich vzniku, mohou však být i starší. Původní podoba renesančního nástroje byla zcela změněna již v 18. století. Kostel v Kruhu stihl s nástupem komunismu stejný osud jako u většiny ostatních v Sudetech, zařízení kostela i varhany byly zcela zdemolovány. Z původního píšťalového fondu se zachovalo pouze pět prospektových píšťal a několik píšťal uvnitř stroje, umožňujících spolu s dochovanými stoličkami relativně přesnou rekonstrukci původní dispozice a mensur. Rekonstruován byl též kuriozní původní pedálový stroj na společné vzdušnici s HW.

„Varhany mají deset rejstříků. Jejich pedál je zvláštní tím, že nemá basovou funkci, jak ji známe dnes, je totiž vybaven pouze vysokým rejstříkem a je schopen hrát melodii, což je úžasné a v tom je také kuriozita tohoto nástroje, poukázal varhanář Vladimír Šlajch. „Na žádné varhany nelze zahrát cokoli, takže ani na tyto renesanční varhany ne - například velké Bachovy skladby nebo modernější varhanní literaturu.  O to lépe na ně lze zahrát zejména skladby ze 17. století. Tento nástroj je naprosto unikátní svou zvukovou koncepcí, svou dispozicí, zdůraznil.

Jak uvedl generální vikář P. Stanislav Přibyl, regál - jazykový rejstřík - je severoněmeckého až holandského původu. Pro tento styl varhan skládali mimo jiné Girolamo Frescobaldi či Michael Praetorius. „Varhany jsou asi o sedmdesát let starší než katedrála sv. Štěpána, takže se jedná o artefakt, který pamatuje starší dobu než všechno zde, v katedrále, okolo nás, řekl.

Oprava nástroje, kterou provedl varhanář Vladimír Šlajch v letošním roce, stála 440 000 korun, včetně DPH. Finanční prostředky byly získány prostřednictvím dotace Ministerstva kultury ČR.

Vzhledem k tomu, že využití varhan bylo velmi malé, čímž nástroj trpěl, byly díky iniciativě současného generálního vikáře litoměřické diecéze převezeny do litoměřické katedrály, kde by se pro ně mělo najít přiměřené uplatnění. Již proto, že se zde během roku koná řada varhanních koncertů, včetně mezinárodního hudebního festivalu Litoměřické varhanní léto.

Renesanční varhany byly umístěny na boční empoře chrámu, v místě, kde dříve stávaly varhany, původně z Liberecka. Požehnány budou biskupem v pondělí 22. listopadu během mše svaté, která začíná v 7.30 hodin, a to při příležitosti druhého výročí biskupského svěcení a zároveň o svátku svaté Cecílie.

Hlavní varhany v katedrále jsou mladší - jedná se o elektromagnetický stroj od fy. Jehmlich z Drážďan z roku 1942, umístěný na kůru ve starých rokokových skříních. Má 4 manuály, 56 registrů a 3944 píšťal.