Otevření výstavy „Zničené sakrální památky severních Čech 1949 – 1989“ v centru Bonifatiushaus v německé Fuldě

Úvodní slova generálního vikáře Prof. Dr. Gerharda Stanka (diecéze Fulda), generálního vikáře Stanislava Přibyla (litoměřická diecéze) a Aloise Hofmanna (diecézní sdružení Ackermannovy obce ve Fuldě) zahájila dne 3. května 2012 v centru Bonifatiushaus ve Fuldě česko-německou výstavu fotografií „Zničené sakrální památky severních Čech 1949 – 1989“, která je nyní po velkém úspěchu v České republice k vidění poprvé i v Německu.

Po uvítacích proslovech ředitele centra Bonifatiushaus Guntera Geigera a Michaela Gösela, předsedy spolku Freundeskreis Fulda-Leitmeritz/Litoměřice, který výstavu ve Fuldě u příležitosti 10. výročí existence spolku partnerských měst pořádá, zazněla v Zeleném sále centra Bonifatiushaus ve Fuldě v několika uvítacích projevech slova vyzdvihující zvláštní význam této výstavy. Potěšení nad uskutečněním výstavy ve Fuldě, poté co byla kromě Prahy k vidění v různých českých městech, tak mimo jiné vyjádřili primátor Fuldy Gerhard Möller a hesenská vládní zmocněnkyně pro německé vyhnance a navrátilce Margarete Ziegler-Raschdorfová.

Zástupce velvyslance České republiky v Německu Dr. Milan Čoupek - který přijel do Fuldy z Berlína speciálně kvůli zahájení výstavy - ve své řeči zmínil velké historické zátěže ve vztazích mezi Čechy a Němci ve 20 stolení, které v řadě oblastí, např. i díky partnerství mezi Fuldou a Litoměřicemi, na jehož počátku stála negativní zkušenost z vyhnání Němců ze severních Čech, nabraly pozitivní obrat. Generální vikář profesor Gerhard Stanke (Fulda) připomněl, že se zničením 575 sakrálních staveb, mezi nimi i synagog, komunistickým totalitním režimem v severních Čechách bylo spojeno přesvědčení, že víra v Boha stojí v cestě komunistické ideologii, a proto musí být vymýcena. Citoval pražského kardinála Dominika Duku, patrona výstavy, který ji považuje za formu znovuoživení paměti a pokus o zhojení utrpěných ran. Vzhledem k tomu, že byl severočeský kraj do roku 1945 osídlen převážně Němci, kteří utvářeli kulturní krajinu a byli nuceni nést osud vyhnání, pronesl fuldský generální vikář v hlavním projevu vernisáže: „Můžeme s povděkem prožívat, jak svoboda ve spojení s respektem k lidským právům vedla ke smiřování národů, k tomu, že rány utrpěné v minulosti již nevyvolávají pocity odmítání, averze, nebo dokonce nepřátelství, ale jsou podnětem k hledání nové podoby soužití, dobrých sousedských vztahů. Partnerství mezi městy Fulda a Litoměřice je znamením nového myšlení a nového začátku. Spolek Freundeskreis Fulda - Leitmeritz/Litomeřice udržuje a prohlubuje kontakty a přátelství. Také na církevní úrovni se začíná rozšiřovat soudržnost mezi oběma diecézemi, tedy mezi farami a skupinami. Vzpomínka na minulost je tak pro nás výzvou ve vztahu k současnosti a budoucnosti.

Alois Hofmann z představenstva Ackermannovy obce v diecézi Fulda nabídl historický nástin vývoje litoměřického biskupství v severních Čechách od roku 1945 do roku 1989 a na základě vlastních zkušeností a přátelství mohl na konkrétních příkladech ukázat, jak se projevovalo potlačování křesťanství v éře komunistického Československa v každodenním životě. Přitom bylo ale již desetiletí před velkým politickým zvratem v roce 1989 patrné, že čeští křesťané - pronásledovaní hodnostáři i laici - vždy na základě vnímání sebe sama směřují ke smíření s někdejšími německými obyvateli své země. Alois Hofmann v této souvislosti ocenil také zásluhy přítomného bývalého primátora Fuldy Dr. Wolfganga Hambergera, který velmi záhy uchopil podávanou ruku a spolu s tehdejším litoměřickým biskupem Dr. Josefem Kouklem vyšlapával cestu partnerství mezi Fuldou a Litoměřicemi.

Generální vikář Stanislav Přibyl tlumočil pozdravy litoměřického biskupa Jana Baxanta, který loni zahajoval výstavu při její první prezentaci v pražském Klementinu. Ve svém projevu litoměřický generální vikář nastínil obraz své diecéze, který byl kvůli vylidňování po 2. světové válce a následné desetiletí trvající dechristianizaci velmi těžký, ale také prodchnutý nadějí. Ničení sakrálních staveb probíhalo ruku v ruce s pošlapáváním křesťanských hodnot, materiálně chudá církev nyní doufá v dobrý konec debaty českých politiků o církevních restitucích, aby se mohla věnovat řadě otevřených ran. Partnerství s křesťany ze sousedních zemí, a právě s těmi z Německa, znamená velkou pomoc.

Program vernisáže v centru Bonifatiushaus, o které bude informovat i Rádio Praha, hudebně doprovodila instrumentální skupina kolem Johanny Stadelmannové (Hudební škola Fulda), jež k poslechu nabídla převážně hudbu hvězd klezmeru. Výstava „Zničené sakrální památky severních Čech 1949 - 1989 bude k vidění zdarma do 10. června v centru Bonifatiushaus ve Fuldě, načež se představí mimo jiné také ve Wiesbadenu a Mnichově.