Památka Neposkvrněného Srdce Panny Marie

V sobotu 2. července 2011 slaví církev památku Neposkvrněného Srdce Panny Marie. Úcta k Neposkvrněnému Srdci Panny Marie byla připomínána už v 17. století sv. Janem Eudesem (1601-1680). Největší rozmach úcty Mariina Srdce nastal po zjeveních Panny Marie ve Fatimě roku 1917.

Již v 17. století, když se šířila úcta k Nejsvětějšímu Srdci Ježíšovu, byla připomínána, a to zvláště sv. Janem Eudesem, úcta k Neposkvrněnému Srdci Panny Marie. Liturgickou oslavu ustanovil papež Pius VII. (1800-1823). Papež Pius XII. poté, co na základě soukromého zjevení Panny Marie ve Fatimě (1917) zasvětil 31. října 1942 skrze Vatikánský rozhlas lidstvo Neposkvrněnému Srdci,  ustanovil  slavení tohoto svátku na 22. srpen. Po liturgické reformě byl svátek Neposkvrněného Srdce zařazen bezprostředně po slavnosti Nejsvětějšího Srdce Ježíšova, tedy na sobotu po 2. neděli po Seslání Ducha Svatého.

Můžeme říci, že jako byla velkým podnětem úcty k Nejsvětějšímu Srdci Ježíšovu zjevení svaté Markétě Marii Alacoque, tak zjevení Panny Marie ve Fatimě roku 1917 třem fatimským pasáčkům dala rozhodný podnět k uctívání Srdce Mariina. Již dávno převládl nový název. V minulosti se mluvilo jen o „nejčistším srdci, o „nejsvětějším srdci Mariině a podobně. Po roce 1854, to jest po vyhlášení dogmatu o Neposkvrněném Početí, se začal šířit výraz „Neposkvrněné Srdce Panny Marie. Při zjevení 13. června 1917 Panna Maria ve Fatimě řekla: „Bůh chce zavést ve světě úctu k mému Neposkvrněnému Srdci. Potom žádala, aby bylo jejímu Neposkvrněnému Srdci zasvěceno Rusko. Portugalku Alexandru Marii da Costa Panna Maria žádala, aby jí byl zasvěcen svět. Od té doby vznikly nesčetné svatyně, farnosti, řeholní komunity a sdružení nesoucí tento titul.