Památka Umučení svatého Jana Křtitele

V neděli 29. 8. 2010 si církev připomíná památku Umučení sv. Jana Křtitele. Přinášíme informace o životě a smrti světce, se kterým se setkáváme v evangeliích.

Ježíš řekl jednou o sv. Janu Křtiteli: Mezi těmi, kteří se narodili z ženy, nepovstal nikdo větší než Jan Křtitel. (Mt 11,11) Na tomto Kristově výroku spočívala také velká úcta, která se začala projevovat brzy po prorokově smrti. Se světcovou památkou a svátkem - u něho je to den narození, 24. červen - jsou po staletí všude na světě spojeny mnohé lidové zvyky. Jan Křtitel přišel na svět asi půl roku před narozením Ježíše Krista.

Janovi rodiče Alžběta a Zachariáš byli už pokročilého věku a Alžběta totiž byla neplodná. Jednoho dne se zjevil archanděl Gabriel a zvěstoval Zachariášovi narození syna, který by měl dostat jméno Jan. Když Zachariáš žádal od Gabriela znamení o pravdivosti proroctví, oněměl a archanděl mu ohlásil, že se mu řeč zase vrátí při narození dítěte.

A tak se i stalo. Když Alžběta, k úžasu okolí, porodila ve vysokém věku dítě, nabyl Zachariáš zase řeči a zvolal: Pochválen buď Hospodin, Bůh Izraele, neboť navštívil a vykoupil svůj lid... A ty, dítě, budeš prorokem Nejvyššího, neboť půjdeš před Pánem připravit mu cestu. (Jan 1  68,76). Lid naslouchal Zachariášovým slovům, ale nerozuměl jim.  Když bylo Janovi 30 let, odešel do pouště a k Jordánu a všude hlásal příchod Mesiáše, Vykupitele. Kázal ohnivě a uděloval křest pokání. Pak se objevil u Jordánu sám Ježíš a dal se Janem pokřtít. Jan Křtitel řekl pak lidu: Ejhle, Beránek Boží, který snímá hříchy světa. (Jan 1,29).

Panovačný a krutý král Herodes Antipas spatřoval ve stále rostoucí oblíbenosti sv. Jana Křtitele nebezpečí pro sebe a svůj trůn. Když pak Jan i veřejně odsuzoval, že král opustil svou první manželku a oženil se s ženou svého bratra, události dostaly spád. Herodiada, druhá Herodova manželka, uražená ve své ješitnosti, stále více krále proti němu popuzovala a požadovala dokonce Křtitelovu popravu. Sáhla ke lsti. Když mohla její dcera Salome žádat od Heroda jakýkoli dar, královna ji navedla, aby si vyžádala Janovu hlavu.

Herodes nařídil stětí Jana Křtitele. Po popravě předala Salome své matce Herodiadě mučedníkovu hlavu na míse. Scéna se stala později motivem mnoha umělců. Jan Křtitel byl pochován v Samařsku. Jeroným později písemně potvrdil pohřebiště. V další době oznámila města Konstantinopol, Damašek  i Emesa, že mají Janovu hlavu. Ve 4. století byl postaven nad hrobem v Samaří kostel, jehož trosky byly odkryty v roce 1931.

Sv. Jan Křtitel je patronem Malty, Burgundska, Provence, Florencie, Amiens, ale také všech krejčích, kožešníků, barvířů, sedlářů, vinařů, hospodských, bednářů, kominíků, kovářů, tesařů, architektů a zedníků. (Rok se svatými, Karmelitánské nakladatelství, Kostelní Vydří, 1994, upraveno)

Ve farním kostele Stětí sv. Jana Křtitele v Praze-Hostivaři se nacházejí  fresky patrně z přelomu 13. a 14. století.

Foto převzato