Pastýřský list litoměřického biskupa Mons. Jana Baxanta

Drazí bratři a sestry v Kristu, dnes, na Nový rok, se před námi otevírá první etapa duchovní přípravy na Cyrilometodějské významné jubileum roku 2013. K přání hojnosti Božího požehnání a mateřské ochrany Panny Marie vám všem, připojuji prosbu, abychom od Pána Boha celý letošní rok přijali jako příležitost k uvědomění si hodnoty svátosti křtu, křesťanského života a odpovědnosti za šíření Kristova evangelia.

Mnozí jsme byli svátostí křtu jako malé děti, díky křesťanskému přesvědčení našich blízkých, především rodičů, začleněni do velké Boží rodiny, aniž bychom o tom věděli. Někteří z vás jste se Božími dětmi stali v dospělosti, že jste se pro Krista a křest rozhodli sami. Všem nám však zůstává krásný úkol, totiž ke křtu se vědomě znovu a znovu hlásit. Křtem, jak říká sv.Pavel, jsme se oblékli v nového člověka, nikoliv jen, že bychom si oblékli nové šaty. Křest, udělený člověku v dětství či v dospělosti, vždycky znamená hlubokou proměnu lidské existence. Proměna je to zásadní, ale i závazná. Chci vám, drazí křesťané, poradit. Vyhledejte si svůj křestní list, nebo si jej vyžádejte v místě svého křtu, a podívejte se, v který den jste byli pokřtěni, kdy se stala ona zásadní a závazná proměna. V ten den se opravdu něco důležitého ve vašem životě stalo a bylo by správné, aby den vašeho křtu byl vámi vděčně vzpomínán podobně, jako den vašim narozenin, případně jmenin. Narozeninami patříte do určitého rodinného společenství, jmeninami patříte pod účinnou péči svého křestního patrona nebo patronky, křestním dnem patříte Kristu.

Stále více si uvědomujeme, zvláště v našem diecézním litoměřickém terénu, že křest se nemůže stát jen formalitou. Se křtem úzce souvisí křesťanský život, tedy nový životní styl a osobní přesvědčení o ušlechtilosti Kristových rad pro život člověka. Jinak, ale výstižně řečeno: je to následování Krista. Proto je na místě u všech duchovních správců - udělovatelů svátosti křtu, nutný cit pro odpovědnost při správě Božích tajemství, ale i laskavost při předcházející přípravě rodičů, event. dospělých katechumenů na křestní slavnost. Čas přípravy před udělením křtu je oboustranně přínosný. Předně pro připravujícího duchovního správce, když  vstupuje do světa rodin, osudů jinak nesdělených konverzí, může nahlédnout do dramatických chvil životů svých svěřených bratří a sester. Nepoznal by je, kdyby se s nimi nesetkal. Každé lidské setkání je obohacením. A pak pro rodiče dětí a dospělé katechumeny je přece nabídnutá ruka k pomoci vítaná a klidný čas a ochota k rozhovorům a poučením před křtem každý jistě ocení, vždyť jde o zprostředkování štěstí věčného života.

Pokřtěný člověk, patřící už do Boží rodiny, a to jsme, milí křesťané my všichni, máme v tomto světě i vznešené poslání. Kristus nám důvěřuje a svěřuje nám odpovědnost za naše bližní. Toto poslání je neodvolatelné. Naše věrná důslednost osobního křesťanského svědectví je pro svět a lidi v něm žijící příkladem a znamením. Ke křesťanskému svědectví nemůžeme nikdy nikoho donutit a ke křtu nikdy nikoho donutit nesmíme, ale určitě můžeme a máme druhé lidi podnítit k zamyšlení nad hodnotami, kterých se jako opravdoví křesťané držíme a veřejně je vyznáváme.

Moji drazí bratři a sestry, zůstávejme spolu duchovně stále spojeni. Je to možné právě proto, že jsme křesťané. Podpírejme jeden druhého a radujme se ze zjištění, že patříme k sobě. Žehnám vám i všem vašim blízkým a drahým, především vašim rodinám ve jménu Otce i Syna i Ducha svatého. Váš + Jan