Poutní mše svatá v kostele Všech svatých v Litoměřicích

V úterý 1. listopadu 2011 celebroval biskup Mons. Jan Baxant v děkanském kostele Všech svatých v Litoměřicích slavnostní mši svatou. Spolu s ním generální vikář P. Stanislav Přibyl CSsR., probošt katedrální kapituly J. M. can. Jiří Hladík O.Cr., litoměřický děkan J. M. can. Józef Szeliga a R.D. Roman Depa, administrátor lovosické farnosti.

Biskup přítomné vybídl, aby opravdu chtěli vnímat Boží lásku, která se v jejich životě projevuje a která se projevila mocným a účinným způsobem v životech světic a světců.

Při homilii připomněl obyčejný lidský život světic a světců. „Vyšli z prostředí Boží náruče, laskavé Boží moci, tedy z nebe. Z tohoto prostředí, kde je Bůh sám přítomen rozdává existenci každému z nás. Z tohoto nitra Božího vyšli, konali pouť a pak se tam vrátili. Co jiného může čekat nás, také jsme se ze stejného Božího nitra zrodili. I my jsme dostali existenci ze stejné laskavé Boží náruče. Konáme pouť, kam se máme vrátit? Do nicoty? Nebo nedej Bůh do věčné záhuby, nebo snad existuje ještě něco jiného? Ne. Kéž se všichni vrátíme tam, odkud jsme přišli. Tam do onoho prostředí, ve kterém jsou už ti, které si dnes připomínáme, s kterými počítáme a kteří nás z nebe provázejí svou přímluvou. Abychom i my došli do stejného domova, do stejného cíle.

Mons. Jan Baxant spolu s děkanem Józefem Szeligou pozval přítomné do nově zrekonstruované budovy fary: „Dnes je pro tuto farnost v Litoměřicích v diecézním městě zvláštní hezký den, setkáváme se tady při mši svaté, je to bezprostřední setkání nás lidí s Pánem Ježíšem. Ale potom se setkáme ještě podruhé na místním děkanství. Tak se tomu noblesně říká. Ale přál bych si, aby se z děkanství stal farní pastorační dům. A vidím, že už se tak stává, uvedl biskup.

Po mši svaté požehnal nově zrekonstruovanou faru.

Rekonstrukce fary v Mostecké ulici v Litoměřicích:
Fara v Mostecké ulici nebyla v minulých letech s ohledem na neuspokojivý technický stav budovy obyvatelná. Aby mohla sloužit svému účelu, bylo nutné zde provést kompletní rekonstrukci, která se týkala výměny elektroinstalace, rozvodů vody, kanalizace, topení. Bylo potřeba vybudovat odpovídající sociální zázemí, ošetřit podlahy a celý objekt vymalovat. Vyměněna byla vnější okna a opravena fasáda.

Celá rekonstrukce byla provedena s poměrně nízkým rozpočtem (kolem půl milionu korun), práce probíhaly za odborného dohledu památkářů - státní dotace na výměnu oken činila 70 tisíc korun, dále přispěla německá katolická organizace Renovabis a částečně i věřící. Stavební práce probíhaly především svépomocí - pomáhali příbuzní pana děkana Szeligy, dobrovolníci a ruku k dílu přiložil i pan děkan.

V současné době je tato fara opět místem, kde bude kněz bydlet, vykonávat pastorační činnost, setkávat se s farníky a úřadovat.