Poutní slavnost v kostele sv. Valentina v Novosedlicích

V kostele svatého Valentina v Novosedlicích u Teplic se konala v neděli 14. února 2010 poutní slavnost. Hlavním celebrantem mše sv. byl litoměřický biskup Jan Baxant.

Tématem kázání byla věta z prvního čtení proroka Jeremiáše o člověku doufajícím v Hospodina, který je jako strom zasazen u vod, který své kořeny vyhání k potoku, když přijde vedro, nestrachuje se, jeho listí zůstává zelené, ani v suchém roku nemá starosti, nepřestává nést ovoce (Jr 17, 5-8).

Mons. Baxant upozornil, že starozákonní proroci byli básníky a romantiky, měli vztah k přírodě, uměli žasnout. Řekl, že podzemní voda je jako drahocenný poklad. Kořen ukrytý pod zemí nelze vidět, ale lidská společnost bez kořenů nemá na čem stavět, ztrácí budoucnost. Hodnotné není jen to, co se třpytí, na co dopadá jas slunce, co můžeme vidět, změřit, ohmatat. Jsou i neviditelné skutečnosti, bez kterých nelze existovat. Lásku nevidíme, nemůžeme ji chytit do ruky ani ji pohladit. Lidé, kteří se mají rádi, se projevují navenek, ale nestačí na někoho se jen sentimentálně dívat, je nutné se pro něho obětovat, chtít jeho dobro, ustoupit do pozadí.

Otec biskup dále zdůraznil, že sv. Valentin není jen patronem zamilovaných - je to především mučedník, který prolil pro Krista svou krev. Tím nám připomíná, že v tomto světě žijí nemilovaní a přehlížení lidé, jsou odsouváni na okraj a do ústavů. Měli bychom si na ně aspoň vzpomenout, pokud nemůžeme udělat víc.