Představitelé litoměřické diecéze si prohlédli důl Richard

Litoměřický biskup Mons. Jan Baxant a generální vikář P. Stanislav Přibyl si dnes prohlédli bývalou nacistickou podzemní továrnu Richard u Litoměřic.

Původní doly, kde se již v 19. století v hloubce 70 - 80 m podpovrchovým způsobem těžil vápenec, si na sklonku války nacisté vybrali pro umístění jedné z mnoha podzemních továren. Ty totiž poskytovaly ochranu před stále častějšími spojeneckými nálety.  V letech 1944 - 1945 zde probíhala výroba komponentů a součástek k motorům (Auto Union A. G. Chemnitz) a elektronek (Osram). Na rozsáhlém stavebním projektu pracovalo asi 18 000 vězňů, a to jak z blízkého koncentračního tábora v Terezíně, tak i vězňové z menšího litoměřického koncentračního tábora. Více než 4 000 jich zde zemřelo. O důležitosti stavby svědčí i to, že měla vlastní průmyslový vodovod vedený až z Labe, vlastní plynovou přípojku, elektrocentrálu, dvě úzkokolejné dráhy, železniční překladiště na běžný rozchod, sociální zázemí a řadu dalších pomocných provozů a technických zařízení v podzemí i na povrchu. Celková délka chodeb činí asi 40 kilometrů.

Po válce zde na 15 let obnovily těžbu Čížkovické cementárny a vápenky. Používaný způsob dobývání byl však mnohem dražší než v otevřeném povrchovém lomu a těžba byla ukončena.

V roce 1964 byla část dolu upravena a dodnes se používá pro ukládání nízkoaktivního radioaktivního odpadu. Zbývající část štol, tvořící převážnou většinu, však chátrá a postupně se hroutí.

Vedení litoměřické radnice by zde ve spolupráci s Památníkem Terezín a dalšími subjekty po rekonstrukci části podzemních chodeb rádo vytvořilo novou prohlídkovou trasu, do níž by patřilo i nedaleké krematorium a památník obětem. Odhadem však budou třeba stovky milionů korun. Ty by mohly být získány ze zahraničí. Cílem projektu však není pouze zpřístupnění zajímavého místa a rozvoj cestovního ruchu, ale také zajistit důstojnost a pietu místu, kde umíraly tisíce lidí.

„Kilometry chodeb, které zde vidíme kolem sebe, ty nevznikly samy od sebe. Každý centimetr musel někdo vysekat doslova vlastníma rukama. Každý kamínek odtud musel někdo vynést. To vše je doklad lidské práce a úsilí, ale také nezměrné bolesti a utrpení. A všude, kde jde o člověka a o jeho důstojnost, tam chce být církev přítomna, řekl při prohlídce štol litoměřický biskup Mons. Jan Baxant.

Dnešního setkání se účastnili partneři, kteří v regionu společně participují na rozvoji turistiky. Kromě zástupců Biskupství litoměřického byli přítomni také představitelé města Litoměřice, Ústeckého kraje, Katedry cestovního ruchu Vysoké školy hotelové v Praze, Ministerstva pro místní rozvoj, agentury Czech Tourism a také zástupci médií.