Promluva Mons. Jana Baxanta u příležitosti instalace nových kanovníků katedrální kapituly

Slovo litoměřického biskupa Mons. Jana Baxanta u příležitosti slavnostní instalace nových kanovníků Katedrální kapituly sv. Štěpána v Litoměřicích, které zaznělo v katedrále sv. Štěpána dne 12. února 2011.

Dovolte mi, abych se obrátil především na vás, drazí spolubratři a otcové, nově jmenovaní kanovníci. Ještě než složíte církevním právem předepsanou přísahu a Vyznání víry a dříve než přijmete viditelná znamení, určená členům kanovnického kněžského sboru Katedrální kapituly sv. Štěpána, tedy kanovnickou mozetu, kanovnický biret a event. svatoštěpánské numisma, rád bych vám sdělil své tři radosti, ale svěřil vám i tři úkoly.

1.     První má radost vyvěrá z dlouhodobého, několikaměsíčního modlitebního zvažování a výsledku návrhů a konečného rozhodnutí pro vaše jmenování. Návrhy zodpovědných duchovních osob, pravdivě řečeno, byly logicky střízlivé. Moje pozvání bylo mnohem širší než váš početní stav skutečně jmenovaných a dnes instalovaných. Někteří totiž mé pozvání z vážných osobních důvodů přijmout nemohli, jiní se necítili být kandidáty vhodnými a jeden se jmenování už nedožil... Z čeho mám radost? Je to prosté: že jste rozhodnutí svého biskupa neodmítli, se jmenováním souhlasili a že k instalaci přistupujete svobodně, dobrovolně a doufám, že i rádi. Stejně bych nikdy nejmenoval nikoho proti jeho vůli a podobně bych nikdy nikoho nejmenoval pod jakýmkoliv nátlakem kohokoliv. Děkuji vám za vaše: ANO.

2.     Druhou radost mám, když kolem vás, vedle vás, za vámi i před vámi vidím vaše i mé spolubratry kněze, jáhny, pastorační pomocníky, vaše příbuzné, přátele, vaše farníky a všechny ostatní vaše známé a kolegy kanovníky z jednotlivých diecézí české a moravské provincie i z ciziny, kteří, s dobrým srdcem prosti závisti, vás mají upřímně rádi a při dnešní slavnosti se radují společně s vámi. Jaká radost je být ve společenství přejících a radujících se Božích mužů a žen! Velice si vážím i přítomnosti vzácných a významných hostů z terénu celé litoměřické diecéze, ať už jsou v jakémkoliv společenském postavení v krajích Ústeckém, Karlovarském, Libereckém, Královéhradeckém i Středočeském, neboť v nich se svou rozlohou naše diecéze rozprostírá. Velmi se raduji, vážení a milí přátelé, z vaší přítomnosti. Že jste přijali naše pozvání, svou účastí dokládáte skutečně historický význam dnešní katedrální události.

3.     Třetí radost, drazí bratři a otcové, mám z toho, že s přijetím nikoliv beneficia, je stejně veškeré žádné, ale určitě s přijetím hodnosti a důstojnosti kanovníka, si ponecháváte všechny dosavadní pastorační povinnosti ve své duchovní správě. Raduji se, že, ač budoucí hodnostáři a preláti, chcete zůstat Božími služebníky, ve službě Ježíši Kristu a lidem.

Sdělil jsem vám z mých mnohých radostí tyto tři, ale nyní přistupuji ke třem úkolům, jak jsem je avizoval:

1.     První úkol je časově omezen a bezprostředně se týká těch z vás, kteří dle Stanov máte volební právo. Pokud možno v nejbližším možném a všem vám vhodném termínu společně se stávajícími sídelními kanovníky ze svého středu tajnou volbou zvolte, prosím, probošta kapituly a o vykonané volbě, jejím průběhu a výsledku vyhotovte a laskavě mi doručte písemný parafovaný protokol, abych následně mohl, opět zcela svobodně, zvolenému předat jmenovací dekret statutárního zástupce kapituly. Děkanem kapituly, s využitím své pravomoci, jsem se rozhodl jmenovat J. M. Jana Nepomuka Jiřištěho. S tímto prvním úkolem souvisí však i nutná revize Stanov Katedrální kapituly u sv. Štěpána v Litoměřicích, aby tento statut pravdivě odpovídal zdejší realitě a skutečným možnostem každého z vás.

2.     Druhý úkol bude jistě časově i obsahově náročnější. Tak jak se vašim starším spolubratrům v kanonikátě, v nelehkých okolnostech, podařilo zvelebit vnější pláště církevních budov včetně biskupské rezidence na Dómském pahorku, některé budovy ve vlastnictví samotné kapituly, naléhavě vás žádám o konstruktivní, pružné a důmyslné nalezení možnosti, jak dokončit rekonstrukce kanovnických domů, vašich domů a třeba i jednou budoucích vašich bydlišť, aby stylově skvostná, architektonicky nadprůměrně vystavěná domovní řada, byla nejprve vaší ambicí, pak chloubou a pak i naší společnou vizitkou.

3.     Třetí úkol je trvalý, časově neomezený: buďte spolupracovníky svého biskupa, jimiž nejen právně a kanonicky se instalací a těsnou blízkostí biskupskému chrámu novým způsobem stáváte. Buďte tvůrčími spolubratry těch, kteří kanonikátu dosáhli před vámi. Spolupráce na Božím díle, a tu vám připomínám, ani kněžské bratrství se nedá vynutit a nedá se předstírat. Spolupracovat není vždycky snadné, ale je požehnané. Kněžskému bratrství se dá naučit, může sílit a roste a dospívá se v něm. O vaši upřímnou spolupráci stojím a na ni se těším. Vašeho opravdového kněžského společenství si vážím a je denně nabízím. Bůh vám i nám všem žehnej!

Instalace kanovníků, promluva Mons. Jana Baxanta.pdf