Pronásledování římskokatolické církve v Československu 1948-1960
Ve Strahovském klášteře v Praze se od 16.10. do 8.11.2009 koná výstava nazvaná Pronásledování římskokatolické církve v Československu 1948-1960. Otevřena je denně od 9.00-12.00 a od 12.30-17.00 hodin.
Expozice prezentuje formy a metody boje komunistickeho státu proti římskokatolické církvi.
... Po druhé světové válce získala římskokatolická církev značný společenský kredit. Důvodem byl její postoj během nacistické okupace, kdy se velká část duchovních laiků zapojila do rezistenčního hnutí. Více než 70 katolických kněží bylo popraveno nebo zahynulo v koncentračních táborech nebo ve věznicích, přes 300 jich bylo vězněno.
Římskokatolická církev byla nejpočetnější církví v zemi. V roce 1950 se k ní hlásilo téměř sedm milionů obyvatel, tj. 76,3%.
Po roce 1945 působilo v českých zemích 4000 duchovních a ve zhruba 670 řeholních domech žilo asi 4500 řeholníků a 7700 řeholnic.
Došlo k obnovení činnosti teologických fakult v Praze a Olomouci. Teologii v roce 1948 studovalo 739 studentů. Mimo to bylo v českých zemích provozováno více než 130 církevních škol.
Po druhé světové válce se také rozvinula její charitativní činnost zaměřená na zmírnění důsledků války. Ještě v roce 1950 udržovala církev přibližně 300 sociálních zařízení.
Církev byla jednou z prvních institucí, která vystupovala proti násilným excesům, doprovázejících odsun. Biskupové odsoudili v pastýřském listu z listopadu roku 1945 principy kolektivní viny. Během odsunu německého obyvatelstva odešlo společně s věřícími také zhruba 1600 duchovních, většinou do západních zón Německa a do Rakouska...
Organizátoři výstavy poukazují například na zákony, které měly zakotvit definitivní podřízenost církví vůči státu, i to, že stát na sebe převzal rovněž všechny ekonomické závazky spojené s činností církví (mnohé z nich, například opravy kostelů, však v dalších letech neplnil v dostatečné míře).
Výstava připomíná také 17. biskupa litoměřického, kardinála Štěpána Trochtu, muže víry, modlitby a oběti, jednoho ze zakladatelů české provincie salesiánů, k nimž se hlásil i v době, kdy se to u nás nesmělo.