Slavnost Narození Páně

Marie Koscelníková 25.prosince 2010

Slavnost Narození PáněV katedrále sv. Štěpána v Litoměřicích si 25. prosince 2010 při mši svaté připomněli den příchodu Spasitele Ježíše Krista na tento svět. Slavnostní mši svatou svátku Narození Páně spolu s biskupem litoměřickým Mons. Janem Baxantem koncelebrovali P. Jiří Hladík O.Cr. a R.D. Martin Davídek.

 

Hod Boží vánoční - den narození Ježíše Krista - je hlavním vánočním svátkem.

 

Z homilie biskupa Jana Baxanta:

...Proč měli být pastýři prvními příjemci vánoční evangelní zvěsti, proč se andělé Boží poslové nedostavili k jiné skupině lidí? To, co přitahovalo Pána Boha k pastýřům, byla snad jejich věrnost svému poslání. Věrnost pastýře svému stádu. Jejich zaměstnání bylo nejenom povolání, ale poslání, které vykonávali ve dne v noci, za každého počasí. Přesto mu zůstali věrni. Zdá se, že proto se andělé dostavili k pastýřům jako k prvním. Pastýři si uvědomili - Bůh nám důvěřuje. Vždycky je to tak chápáno, že když se na někoho Bůh obrátí s určitým poselstvím, je to znamení důvěry. Pastýři, vědomi si důvěry Boží, tedy šli - tak zní evangelní zpráva - šli okamžitě do Betléma a vypravovali všem to, co sami prožili, co jim bylo zvěstováno. A reakce lidí? Všichni se tomu podivili. Pastýři všeho nechali, neporušili svoji věrnost vůči svěřenému stádu. Věděli, že s důvěrou Boží se jejich stádům nic nestane. Šli naplněni Boží důvěrou. Všem vypravovali, že se v tomto světě, pro tento svět, pro lidi v něm žijící, pro každého člověka narodil Spasitel. Samozřejmě, že neobrátili na víru okamžitě všechny.

Také každý z nás, jako křesťan, je vánočním zvěstovatelem narození Spasitele Ježíše Krista v Betlémě. Nemůžeme se domnívat, že všechny lidi, kterým o Kristu něco řekneme, obrátíme. Zde nemůžeme počítat jen se svými schopnostmi, ale s přítomností Boží milosti.

Ale když pastýři mluvili, všichni se tomu divili a to je veliký úpěch. My bychom si to dnes měli uvědomit, v Hod Boží vánoční, že to je náš úkol. Vzbuďme v lidech, ne zbožnými řečmi, ale jako pastýři, stylem svého věrného života, alespoň trochu zájmu o Krista. Aby se tomu ostatní alespoň trochu a oprávněně začali divit. To je náš úkol, přijměme toto své poslání v tomto světě a vykonávejme je věrně svým slovem o Kristu, ale především svým vlastním způsobem života. Můžeme v lidech vzbudit alespoň údiv, zájem, otázky a to už je začátek obrácení...