Slavnost v Milešově bude poctou Kašparu Zdeňku Kaplíři ze Sulevic – českému obránci Vídně

Jana Michálková 10.září 2010

Slavnost v Milešově bude poctou Kašparu Zdeňku Kaplíři ze Sulevic – českému obránci VídněObec Velemín – Milešov spolu s Biskupstvím litoměřickým, Rakouským kulturním fórem v Praze a vojenskými historickými regimenty zve na historickou slavnost „Kašpar Zdeněk Kaplíř ze Sulevic – český obránce Vídně“, která se bude konat 12. září 2010 v Milešově.

 

Program

11.30 hodin

Slavnostní průvod s hudbou za účasti vojenských historických regimentů od zámku ke kostelu sv. Antonína Paduánského

12.00 hodin

Mši svatou v kostele sv. Antonína Paduánského celebruje generální vikář litoměřické diecéze P. Stanislav Přibyl CSsR

13.00 hodin

Věnec na hrob Zdeňka Kašpara Kaplíře ze Sulevic položí vojenský atašé Rakouské republiky v ČR, brigádní generál Roman Fischer

Čestná salva

Po čestné salvě rozdá v souvislosti s obnovením tradice kaplířovských oslav v Milešově a dle starého zvyku představitel města Vídně, Mag. Thomas J. Resch OMR, dvaašedesát symbolických „zlatých mincí dětem

13.30 hodin

Průvod s hudbou od kostela na fotbalové hřiště

14.00 hodin

Ukončení oficiální části slavnosti

Zábavní odpoledne v Milešově

 

Z historie:

Jméno Kašpara Zdeňka Kaplíře ze Sulevic je úzce spojeno s jednou z nejvýznamnějších událostí - obranou Vídně proti Turkům, která rozhodla o osudu Evropy jako málokteré válečné utkání v novodobých dějinách.

Stotisícová armáda osmanských Turků oblehla 14. července 1683 Vídeň, bránu do Evropy. Císař Leopold I. jmenoval dvaasedmdesátiletého českého šlechtice Kašpara Zdeňka Kaplíře ze Sulevic hlavním představitelem civilní administrativy Vídně, vojenským velitelem byl hrabě Ernst Rüdiger Starhemberg.

Obrana obležené Vídně se stala klíčovým zájmem celé střední Evropy a celé evropské křesťanské civilizace, ale pomoc přicházela jen velmi pomalu. Kaplíř ze Sulevic stál po 62 dnů hrůzného obléhání v čele města. Převzal i vrchní velení v době, kdy Starhemberka vyřadilo zranění. Teprve 12. září dorazila vojska v čele s andělskými husary polského krále Jana III. Sobieského a v bitvě u vrchu Kahlenberg byli Turci na hlavu poraženi.

Kaplířova zásluha na záchraně Vídně byla obrovská. Maršálskou šerpu a hůl dostal od císaře Leopolda na počátku prosince 1683. Pětasedmdesátiletý zemřel ve Vídni dne 6. října 1686. Do rodové hrobky, kterou vybudoval v kostele sv. Antonína Paduánského v Milešově, bylo jeho tělo uloženo 20. října 1686.

Možná dnes ani nemůžeme docenit skutečný význam tohoto šlechtice ze starého českého rodu pro budoucnost Evropy, ale můžeme se postarat, aby Kašpar Zdeněk Kaplíř ze Sulevic nebyl pro nás a příští generace zapomenut.