Velikonoční triduum krok za krokem
Velikonoce a beze sporu i jejich samotný závěr zvaný triduum (třídení) jsou pro křesťany vrcholem celého církevního roku. Největší slavností, které mají v životě každého křesťana zaujímat to nejdůležitější místo. Jednotlivými dny Svatého týdne (začínající Květnou nedělí a končící nedělí Zmrtvýchvstání Páně) si připomínáme řadu klíčových událostí. Nabízíme představení následujících velikonočních dní, jejich symboliky a významu.
Zelený
čtvrtek je dnem připomínky poslední večeře, kterou slavil Ježíš s apoštoly a
při níž ustanovil svátost kněžství i Eucharistie (tedy svátost Ježíšova Těla a
Krve). Dopoledne se proto setkávají všichni kněží diecéze se svým biskupem a
světí se posvátné oleje. Oleum infirmorum (olej nemocných), oleum chrismatis
(křižmo) a oleum catechumenorum (olej katechumenů). Dále se při této bohoslužbě zvané Missa
chrismatis obnovují kněžské a jáhenské sliby.
Večer,
po západu slunce, se pak slaví mše svatá - Missa vespertina se symbolickým mytím nohou učedníkům
(připomínka Ježíšovy pokory, tradičně se tak děje dvanácti účastníkům
bohoslužby), svatým přijímáním pod obojí způsobou (chleba a vína) a vzpomínkou
na Ježíšovu modlitbu v Getsemanské zahradě. Utichají zvony nebo hudební
nástroje.
Tímto
dnem, resp. přesněji večerem, začíná velikonoční triduum. Končí modlitbou
večerních chval o Velikonoční neděli.
Velký
pátek je dnem přísného půstu i připomínky Ježíšovy křížové cesty a ukřižování.
Neslaví se mše svatá, konají se namísto toho obřady uctívání kříže. Podobně
jako na Květnou neděli se zpívá zpráva z evangelia o Ježíšově smrti (tzv.
pašije).
Těžištěm
bohoslužby slova jsou pašije podle evangelisty Jana. Poukazují na Ježíše -
beránka a ztotožňují jeho oběť na kříži s velikonoční obětí na odpuštění hříchů
a vítězstvím nad smrtí. Kříž je zde zobrazen jako vítězné znamení vykoupení.
Ježíšovo "dokonáno jest" na kříži je jeho triumfem. Nápis na Ježíšově
kříži (INRI - Ježíš Nazaretský, král židovský) napsaný hebrejsky, řecky a
latinsky - v tehdejších jazycích, poukazuje na fakt, že Ježíš přináší spásu
lidem všech národů. Jedním z projevů účasti na Kristově utrpení za naše hříchy
je právě onen velkopáteční půst.
Bílá
sobota to je Ježíšovo přebývání v hrobě. Večer po setmění se už slaví předvečer
(vigilie) nedělní slavnosti Zmrtvýchvstání Páně. Při této mši svaté se světí
oheň a svíce (paškál), čtou se biblické pasáže o dějinách vykoupení,
rozeznívají se zvony i hudba, světí se voda a uděluje svátost křtu čekatelům
(katechumenům).
O
neděli Zmrtvýchvstání Páně - Boží hod velikonoční se slaví mše svaté už v plně
radostném duchu, připomíná se nejdůležitější událost křesťanské víry, kdy mrtvý
Ježíš vstal z hrobu k novému životu a tím zničil hřích a smrt. Tento den je
natolik zásadní, že se slaví celých osm dní, následuje tedy velikonoční oktáv. Charakteristickou
součástí obřadů je zpěv Aleluja.
Paškál
(velikonoční svíce) - symbol Ježíše Krista, který přemohl hřích a smrt, má být
viditelně umístěn v presbytáři (kněžišti).
Na
pondělí velikonoční se připomíná, ostatně jako po celou velikonoční dobu,
setkání vzkříšeného Ježíše s jeho učedníky.
Zdroj: cirkev.cz