Zemřel arcibiskup Karel Otčenášek
V pondělí 23. května 2011 byl Pánem z tohoto světa povolán jeho věrný služebník Mons. Karel Otčenášek, arcibiskup a emeritní biskup královéhradecký. Zemřel tiše zaopatřen svátostmi ve 21.45 hodin v biskupské rezidenci v Hradci Králové, kde v posledním čase statečně nesl kříž stáří. Pohřeb se bude konat v pátek 3. června 2011 v 10.00 hodin v katedrále Svatého Ducha v Hradci Králové.
Podrobnosti o posledním rozloučení a parte budou uveřejněny v nejbližších hodinách.
Životopis
Mons. ThLic. Karel Otčenášek, PaedDr.h.c.
arcibiskup, emeritní 23. biskup královéhradecký
Narodil se 13. dubna 1920 v Českém Meziříčí v rodině koláře Františka Otčenáška. Po měšťanské škole ve svém rodišti studoval na Arcibiskupském gymnáziu v Praze, kde maturoval v roce 1939. Ke kněžství se připravoval v Hradci Králové a - poslán biskupem Mořicem Píchou - v Římě (Lateránská univerzita, kolej Nepomucenum), kde byl 17. března 1945 vysvěcen na kněze královéhradecké diecéze. Po skončení války se vrátil do vlasti a působil jako kaplan v Týnci nad Labem, dále jako administrátor v Horní Rovni a v Žamberku a od října 1949 jako vicerektor kněžského semináře v Hradci Králové (do jeho zrušení komunistickou vládou v červnu 1950).
30. března 1950 byl papežem Piem XII. jmenován jmenován titulárním chersoneským biskupem s pověřením řídit královéhradeckou diecézi v případě, že bude „sedes impedita či „sedes vacans (tj. bráněno výkonu biskupské služby) a 30. dubna 1950 svým předchůdcem Mořicem Píchou tajně bez vědomí státu vysvěcen na biskupa. Potom se stal administrátorem ve Vrchlabí. 11. července 1951 byl internován v želivském klášteře; spolu s biskupem Tomáškem a Mons. Šuránkem byl v přísné izolaci od ostatních duchovních. Za velezradu a špionáž pro Vatikán byl v roce 1953 převezen do vyšetřovací vazby a v prosinci 1954 v Hradci Králové odsouzen na 13 let vězení. Jako vězeň poznal kromě jiných kriminálů Mírov, Leopoldov a Valdice, odkud byl po více než 10 letech na amnestii propuštěn v květnu 1962. Poté pracoval jako dělník v mlékárně v Opočně.
V roce 1965 mu bylo na zásah papeže Pavla VI. dovoleno nastoupit do duchovní správy, ale mimo vlastní diecézi a se zákazem jakéhokoli projevu biskupské hodnosti. Působil jako administrátor v Ústí nad Labem-Trmicích a dalších pohraničních farnostech. Mezi lety 1968 a 1973 mohl opět působit ve své diecézi, avšak pouze jako administrátor farnosti Plotiště nad Labem; pak se musel znovu vrátit Trmic.
Teprve po listopadu 1989 mu bylo umožněno převzít správu diecéze, do té doby řízené kapitulním vikářem. 21. prosince 1989 jej papež Jan Pavel II. potvrdil jako diecézního biskupa v Hradci Králové a 27. ledna 1990 byl v katedrále Svatého Ducha v Hradci Králové uveden do služby svému biskupství, a to papežským zmocněncem arcibiskupem Francescem Colassuonem. Úřad sídelního biskupa vykonával do 6. června 1998, kdy se jeho nástupcem stal Dominik Duka, OP (při této příležitosti obdržel z rukou apoštolského nuncia Giovanniho Coppy od papeže uznání s poděkováním).
24. září 1998 papež Jan Pavel II. jmenoval Mons. Karla Otčenáška osobním arcibiskupem.
Během svého biskupského působení byl hlavním světitelem biskupů Josefa Kajneka a Dominika Duky OP a spolusvětitelem arcibiskupa Jana Graubnera a biskupa Josefa Hrdličky. I v letech odpočinku byl arcibiskup Otčenášek pastoračně činný v diecézi, komisi Iustitia et Pax (do roku 2000), sportovní organizaci Orel (do roku 2007), Konfederaci politických vězňů a dalších institucích; v posledních zhruba dvou letech bylo jeho veřejné působení omezeno zdravotním stavem a žil v biskupské rezidenci v péči Schönstattských sester Mariiných. Jeho každodenní oporou bylo slavení eucharistie.
Mons. Karel Otčenášek zemřel zaopatřen svátostmi církve v pondělí 23. května 2011 ve 21.45 hodin.
28. září 1995 udělila Vysoká škola pedagogická v Hradci Králové Mons. Karlu Otčenáškovi čestný titul Doktor honoris causa pedagogických věd. 28. října 1995 mu propůjčil prezident republiky Václav Havel Řád Tomáše Garrigua Masaryka I. třídy za vynikající zásluhy o demokracii a lidská práva. 31. března 1998 mu město Hradec Králové udělilo za celoživotní přínos Cenu Dr. Františka Ulricha. Mons. Karel Otčenášek je nositelem řady dalších významných ocenění:
- Medaile za zásluhy města Hradce Králové (1994)
- Zlatá medaile Univerzity Karlovy za mnohaleté postoje a teologické znalosti (1995)
- Zlatá pamětní medaile Lékařské fakulty UK v Hradci Králové za zásluhy o rozvoj vědy, kultury a školství (1995)
- Čestné občanství města Týnce nad Labem (1995)
- Čestné občanství obce Trmice (1995)
- Čestné občanství obce České Meziříčí
- Čestné občanství obce Rudoltice
- Čestná listina a medaile Paneuropa-Union e. V. (Německo) za záslužné nasazení pro politickou jednotu Evropy ve
smyslu ideálu Paneuropa (1998)
- Zlatá medaile Vojenské lékařské akademie Jana Evangelisty Purkyně v Hradci Králové (1998)
- Čestná medaile Hasičského záchranného sboru ČR za duchovní obnovu vzájemné solidárnosti a pomoci mezi lidmi
(2000)
- Čestné občanství města Hradce Králové (2005)
- vyznamenání Junáka „Zlatá lilie v trojlístku, „Stříbrný vlk a „Stříbrný syrinx (poslední 2010)
- aj.
Mons. Karel Otčenášek zůstává všeobecně uznávanou autoritou a je nestorem politických vězňů z doby komunistické perzekuce.
Biskupským heslem Mons. Karla Otčenáška je: Láska Boží, trpělivost Kristova, čest našeho lidu. Jeho teologickým důrazem je spřátelování všech lidí v Duchu Svatém. Svátek slaví 4. listopadu o památce sv. Karla Boromejského.