Česká televize připravuje dokumentární film o Kašparu Zdeňku Kaplíři ze Sulevic

Štáb České televize natáčel v pátek 11. června 2010 v biskupské rezidenci záběry tzv. kaplířovských památek (maršálské šerpy, hole a špacírky) do připravovaného dokumentu režiséra Milana Růžičky „Téměř zapomenutý zachránce Vídně, Kašpar Zdeněk Kaplíř ze Sulevic“. Česká televize jej bude vysílat na podzim letošního roku.

Maršálskou šerpu a hůl osobně předal Kaplířovi ze Sulevic císař Leopold I. v prosinci 1683 v Linci, vycházková hůl byla podle tradice císařovým osobním darem vojevůdci.

Kromě natáčení v biskupské rezidenci filmaři pořizovali v pátek záběry také na zámku v Milešově a zámku v Benešově nad Ploučnicí, kde se nachází jediný zachovalý portrét (olejomalba) Kašpara Zdeňka Kaplíře ze Sulevic. Další natáčení pak proběhne letos v srpnu v kostele sv. Antonína Paduánského v Milešově.

Připravovaný dokument bude vysílán v rámci cyklu dokumentárních filmů Bílá místa. Ten má podle slov Milana Růžičky, režiséra celého cyklu a spoluautora scénářů, napravovat chybné povědomí lidí o historických událostech a historických osobách. Dosud bylo natočeno 25 dílů a ČT plánuje natočit každým rokem dalších pět.

Zájem o Kaplíře ze Sulevic projevilo i Rakouské kulturní fórum. Dne 12. září 2010 má generální vikář litoměřické diecéze P. Stanislav Přibyl, CSsR, sloužit v milešovském kostele  mši svatou, které se bude účastnit např. rakouský velvyslanec a ředitel Rakouského kulturního fóra.

Všechny tyto akce mají připomenout osobnost Kašpara Zdeňka Kaplíře ze Sulevic, od jehož narození uplyne v příštím roce 400 let.

Z historie:

Kašpar Zdeněk pocházel ze třebívlické větve Kaplířů, jeho děd Kašpar Kaplíř ze Sulevic byl mezi 27 pány popravenými za účast ve stavovském odboji v r. 1621. Kašpar Zdeněk mládí strávil v exilu, studoval na gymnáziu ve Zhořelci, na univerzitách ve Franeker a Leydenu.

Během třicetileté války bojoval ve službách Sasů a Švédů proti Habsburkům. V r. 1641 přestoupil do císařské armády a konvertoval ke katolicismu. Po uzavření vestfálského míru r. 1648 válčil deset let v Itálii ve službách španělských Habsburků. V r. 1661 se dostal do podezření ze spáchání vraždy na hraběti Karlu Arnoštu Attimisovi. Kaplíř opustil Čechy a sedm let pobýval v Sasku, rehabilitován byl až v r. 1668.

V r. 1664 zakoupil od svého vzdáleného příbuzného Karla Kaplíře panství Milešov.  Přebudoval barokně zámek a v obci založil nový kostel sv. Antonína Paduánského podle návrhu Antonia della Porty. Ze zapadlé vísky v Českém Středohoří vytvořil významné kulturní centrum: na zámku vybudoval vynikající galerii údajně s obrazy Rafaela, Rubense, Tiziana, přátelil se s Bohuslavem Balbínem, podporoval hudbu a divadlo apod.

Postupoval dále i ve své kariéře. V 70. letech 17. století se účastnil války, kterou vedl císař Leopold I. s francouzským králem Ludvíkem XIV. o vliv v Nizozemí, r. 1674 byl povýšen do hraběcího stavu a v r. 1679 se stal viceprezidentem dvorské válečné rady. Největší proslulost mu však vynesla účast na obraně Vídně před Turky r. 1683, kdy po zranění hraběte Ernsta Rüdigera Starhemberka převzal řadu velitelských pravomocí, dvakrát jej dokonce přímo zastupoval ve funkci vrchního velitele. Za zásluhy byl v prosinci 1683 jmenován polním maršálkem.

Zemřel ve Vídni 6. října 1686 ve věku 75 let, pochován byl v kryptě milešovského kostela.

Podle jeho závěti mělo být každoročně 12. září na památku na vítězství u Vídně mezi poddané rozděleno 62 zlatých, tato tradice se udržela až do 20. století.

Zdroj: Macek. J.: Kašpar Zdeněk Kaplíř ze Sulevic (1611-1686) a jeho písemná pozůstalost. Acta Litomericensia 1984. Wikipedie, heslo Zdeněk Kašpar Kaplíř ze Sulevic.