Putování za historickými hudebními skvosty severních Čech

Kristýna Solničková 11.března 2019

Varhany, nástroj po právu nazývaný královským, v dnešní době však značně opomíjený. Tuto skutečnost se rozhodl změnit dokumentárním cyklem „Putování za varhanami litoměřické diecéze“ tvůrčí tým ve složení Radek Rejšek, Vít Janata a Jan Slavík.  V minulých měsících tak za podpory Biskupství litoměřického vznikly první dva díly, které mají upozornit na zajímavé historické varhany v severních Čechách.

Nápad seznámit veřejnost s varhanami a jejich stavem vznikl již před několika lety, kdy Radek Rejšek, organolog litoměřické diecéze, začal pořádat setkání u různých historických nástrojů, které jsou ohroženy zánikem. Součástí byla vždy prohlídka nástroje a zvuková ukázka. Časem se však ukázalo, že tato forma prezentace není bohužel vhodná pro každého. Místa jsou mnohdy špatně přístupná, což především pro starší generaci není ideální.

Vít Janata, zvukař celého projektu, přišel tedy s návrhem dát těmto prezentacím filmovou podobu a pomyslně přenést varhany přímo k lidem do pohodlí jejich domovů. Začal tak vznikat dokumentární cyklus, jehož posláním je dle Janatových slov upozornit na krásu a jedinečnost tohoto hudebního nástroje, zároveň však i na skutečnost, že historické varhany pomalu, ale jistě chátrají. "Takto by v budoucnu mohlo navždy umlknout velké množství nástrojů, které zde stojí a hrají klidně i od 18. století. A přijít o tento velký kulturní odkaz by byla nepředstavitelná škoda. Proto je zapotřebí upozornit okolí, že varhany nejsou pouze „ozdobná skříň s píšťalami,“ ale velmi složitý a vzácný hudební nástroj, který má sloužit po mnoho a mnoho generací a je zapotřebí věnovat mu náležitou odbornou péči a aktuálně je u mnohých nástrojů každá pomoc vítána,“ dodal Janata.

Cyklus se věnuje především nástrojům, které jsou ve špatném stavu. Důvodem mimo jiné je, aby bylo možné srovnat stav původní se stavem po opravě. V budoucnu by tak měly být některé díly věnovány i varhanám, které se již své záchrany dočkaly. Litoměřická diecéze je opravdu rozsáhlá, pro představu se jedná o území Ústeckého a Libereckého kraje, části kraje Středočeského a okrajově zasahuje i do krajů Královéhradeckého a Karlovarského. Nalezneme zde tedy velkou škálu varhanářské práce z různých období a rozličné velikosti. Největší varhany severních Čech je například možné spatřit ve Šluknovském výběžku, tento skvost pochází z roku 1900 z dílny krnovské firmy Rieger.

Jistě ne náhodou věnovalo bezpočet hudebních velikánů své doby část tvorby právě skladbám pro varhany. "Varhany jako takové jsou jedinečným dílem a výsledkem lidského tvoření z mnoha hledisek. Z nástroje, kterému se říká „královský“ a byl do kostelů instalován za účelem hudebního doprovodu slavení liturgie, by měly vycházet tóny ušlechtilé, uchu lahodící a ducha povznášející. Tvůrce varhan tedy musí mít především vytříbenou zvukovou a hudební představivost. Neexistují dvoje stejné varhany, každé jsou unikátem a originálem a varhanáři, které považujeme za skutečné umělce, dokázali svým nástrojům vtisknout nezaměnitelný zvukový charakter, podle něhož je v mnoha případech autorství nástroje dokonce identifikovatelné. Varhanář musel dokonale ovládat práci se dřevem, ale i s kovem a musel být schopným konstruktérem," uvedl Radek Rejšek, který působí jako organolog a kampanolog litoměřické diecéze a má na starosti obsahovou složku dokumentů.

Tento dokumentární cyklus však není pouze o varhanách, i když tyto nástroje samozřejmě hrají hlavní roli, diváci se seznámí rovněž s historií daného místa a mohou se obdivovat výtvarnému a architektonickému umu našich předků. Jednotlivé díly jsou také prezentací obcí a měst, kde natáčení probíhá.

Během loňského roku vznikly dva díly dokumentu, které jsou v současné době ke zhlédnutí na internetu. První díl, který diváky zavede do kostela Panny Marie Vítězné v Řepíně u Mělníka k varhanám Josefa Predigera, naleznete zde.

Ve druhém díle navštívil štáb hned dvě místa. Kostel sv. Maří Magdalény v Holanech u České Lípy, kde se nachází krásný barokní nástroj, a hřbitovní kostel sv. Barbory u obce Zahrádky. Video naleznete zde.

Půjde-li vše dobře, měly by v letošním roce vzniknout další tři díly. Mediálním partnerem projektu se stal Institut pro památky a kulturu, o.p.s., který poskytuje poradenství při financování projektů v oblasti památek a kultury, samostatně či ve spolupráci s dalšími organizacemi a jednotlivci pořádá také vzdělávací a kulturní projekty.

Veškeré aktuality je možné sledovat na facebookové stránce Dokumentární cyklus Putování po varhanách.

Možná jen málo lidí ví, jak lze záchranu těchto jedinečných nástrojů podpořit. Nejčastěji se tak děje prostřednictvím vyhlášené veřejné sbírky, jejíž součástí bývá někdy i tzv. adopce píšťal. Níže uvádíme několik dobrých příkladů právě probíhajících sbírek. Další obecnější možností je například v litoměřické diecézi zakoupení pexesa s vyobrazením ohrožených nástrojů. Pokud si někdo nebude jistý, jak je to s nástrojem v jeho městě, či obci, je nejlepší kontaktovat diecézního organologa, který má přehled o varhanách v dané diecézi.

Veřejné sbírky na varhany v litoměřické diecézi
Bozkov - Záchrana vzácných bozkovských varhan
Jablonec nad Nisou - Záchrana varhan v kostele Nejsvětějšího srdce Ježíšova
Postoloprty - Oprava varhan v kostele Nanebevzetí Panny Marie v Postoloprtech
Hoštka - Oprava varhan v kostle sv. Otmara v Hoštce
Kněžmost - Stavba kostelních varhan
Mojžíř - Obnova varhan a kůru v kostele sv. Šimona a Judy v Mojžíři

Jedním z dobrých příkladů, kde se dílo daří, jsou varhany v Bozkově, které se po dlouhých letech snad již v brzké době znovu rozezní. Stane se tak právě díky projektu Adopce píšťal, veřejné sbírce a také značné podpoře Libereckého kraje.


Mediální partner projektu:

55277